Poptávka zákazníků se v potravinářském a nápojovém sektoru rychle vyvíjí. Také vinařský průmysl je ovlivněn megatrendem „přírodních a čistých“ produktů. Spotřebitelé chtějí, aby vinaři minimalizovali použití exogenních faktorů, například chemických konzervantů. Trendem vinařského průmyslu po celém světě je vyrábět vína s nižším obsahem siřičitanů, nebo ještě lépe bez nich. Poptávka spotřebitelů spolu s odbornými znalostmi nyní umožňuje vyrábět vína bez siřičitanů. Přečtěte si více
Během Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu bylo oznámeno, že společnost Chr. Hansen je v čele seznamu 100 nejlepších společností na světě dbajících o trvalou udržitelnost za rok 2019. Přečtěte si více
Spotřebitelé mají zájem o zdravější životní styl a stále častěji při výběru nápojů hledají přírodní ingredience, funkční výhody, nové chutě a řemeslný vzhled. Nápoje s nízkým obsahem alkoholu nebo bez alkoholu mohou uspokojit poptávku spotřebitelů z hlediska „dovoleného požitku“. Abychom ale byli v této kategorii úspěšní, musíme se především zaměřit na chuť a vůni. Inovace v oblasti ovocných šťáv, ovocných nápojů a smoothies se v nedávné době zaměřila na příznivé zdravotní účinky těchto nápojů, abychom odvrátili pozornost od obav týkajících se cukru. Přečtěte si více
V současné době je důležité, aby se výrobci zaměřili na transparentnost ingrediencí, protože jedině tak budou pro spotřebitele věrohodní. Spotřebitelé mají zájem o zdravější potraviny, které zároveň i dobře chutnají, a o snacky s neobvyklými příchutěmi. Výrobci si s těmito rozdílnými požadavky musí poradit. Spotřebitelé se rozhodují ke koupi potravin na základě tvrzení výrobce, kdy je produkt označen jako „přírodní”, „který neobsahuje”, „nízký obsah”, „zdravé” atd. Obchodníci, neziskové organizace a skupiny spotřebitelů si čím dál více uvědomují hodnotu produktů, které neobsahují palmový olej, a vyžadují je od obchodníků, což vytváří významnou příležitost pro výrobce. Přečtěte si více
Ve svém prvním mezinárodním rozhovoru jako generální ředitel Mauricio Graber vysvětlil, proč si myslí, že je Chr. Hansen v jedinečné pozici těžit z globálních trendů, které formují potravinářský a nápojový průmysl. Přečtěte si více
Jogurty jsou většinou zdravé, ne všechny ale mají stejnou kvalitu. Faktem je, že existuje rozdíl mezi běžným a probiotickým jogurtem, a to v typu bakterií. Přečtěte si více
Chr. Hansen je přední světová biotechnologická společnost, která vyvíjí přírodní řešení pro potravinářský, nutriční, farmaceutický a zemědělský průmysl. Vyvíjíme a vyrábíme kultury, enzymy, probiotika a přírodní barviva pro širokou škálu potravin, cukrovinek, nápojů, dietních doplňků, a dokonce krmivo pro zvířata a prostředky na ochranu rostlin. Inovace našich produktů je založena na více než 30 000 mikrobiálních kmenech – rádi je nazýváme „dobrými bakteriemi“. Přečtěte si více
V poslední době je cukr v potravinách zatracován. Podle New Nutrition Business je snižování obsahu cukru jedním z deseti nejvýznamnějších trendů roku 2018. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje omezit konzumaci cukru, který se do potravin uměle přidává, na rozdíl od cukru, který se v nich přirozeně vyskytuje, na méně než 10 %, v ideálním případě na méně než 5 % celkové energetické spotřeby. Přečtěte si více
Kmen LGG® se používá v potravinových a výživových doplňcích od roku 1990. Velké množství vědeckých publikací a klinických studií na Lactobacillus rhamnosus (LGG®) naznačuje, že má blahodárné účinky, zejména na funkci imunitního a zažívacího systému. Přečtěte si více
Probiotika jsou mikroorganismy, které při vhodném dávkování mají příznivé účinky na naše zdraví. Mezi mikroorganismy s probiotickými účinky patří zejména bakterie mléčného kysání typu Lactobacillus (např. L. rhamnosus GG) a Bifidobacterium (např. B. Lactis BB12). Mezi jiné mikroorganismy, které se tradičně řadí mezi probiotika, patří i kvasinky Saccharomyces boulardii.
Mikroorganismy s probiotickými vlastnostmi jsou známy již celá tisíciletí. Současný zájem o probiotika je spojen s rychlým rozvojem poznatků a vlivem probiotik na naše zdraví.
Slovo mikrobiota popisuje všechny mikroorganismy žijící v lidském těle (zejména v zažívacím traktu). Mikroorganismy, které se zde nacházejí, nejsou pouze „pasivní cestující”. Plní funkce, které do značné míry ovlivňují zdraví a nemoci. Uvědomujeme si, že mikrobiota hraje důležitou roli v udržení našeho zdraví a její nevyváženost může zapříčinit i různé nemoci. Proto je velmi populární mikrobiotu modifikovat užíváním probiotik.
Jestliže určitý kmen obsahuje živé mikroorganismy a v přiměřených dávkách má příznivé účinky na naše zdraví (což musí být zdokumentováno výsledky spolehlivých testů), jedná se podle definice o probiotikum. Ovšem v případě, že se v určitém kmeni nacházejí neživé mikroorganismy, nebo jestliže příznivý účinek na zdraví nebyl zdokumentován, nemůže být takový kmen považován za probiotikum. Stručně řečeno, ne každý Lactobacillus je probiotikum.
Vlastnosti probiotik z velké části závisí na kmeni. U každého kmene je potřeba vykonat různé testy, aby se stanovily jeho probiotické vlastnosti a efektivita v konkrétní klinické situaci. Výsledky testů, které byly vykonány na určitém probiotickém kmeni, nemohou být použity jako důkaz efektivity kmenů, které testovány nebyly.
LGG patří mezi probiotika, která byla velmi dobře otestována. Nejlépe zdokumentovaná je jeho úloha v léčení průjmu. Dostupné vědecké výzkumy doporučují LGG používat v léčení akutní gastroenteritidy u dětí a v prevenci průjmu spojeného s antibiotiky (u dětí i dospělých). LGG pomáhá předcházet průjmu u hospitalizovaných dětí. U dětí navštěvujících předškolní zařízení, které preventivně užívají LGG, se snižuje výskyt infekcí, zejména respiračního systému. Nebylo by od věci podávat LGG dětem trpícím syndromem dráždivého střeva. LGG je obecně považován za bezpečný a dobře tolerovaný.
Probiotika se také přidávají do fermentovaných produktů (např. do jogurtu a kefíru). V této formě se o nich hovoří jako o takzvaných funkčních potravinách.
V současné době není možné stanovit obecná pravidla týkající se dávkování probiotik. Zdá se rozumné používat takové množství, při kterém měl specifický probiotický kmen při testech na lidech pozitivní účinek. Neexistují důkazy, které by naznačily, že čím více, tím lépe. Zdá se, že je potřeba poskytnout určitou minimální dávku, ale její zvýšení pravděpodobně není důležité. Vztah mezi klinickým účinkem a dávkováním byl demonstrován pouze u některých nemocí (např. u průjmu spojeného s užíváním antibiotik).
Zdroj: Rozhovor s Hannou Szajewskou
Professor dr. hab. med. Hanna Szajewska je profesorkou a vedoucí Pediatrického oddělení na Lékařské univerzitě ve Varšavě. I když se velmi zajímá o výživu dětí, zabývá se i výzkumem v oblasti probiotik a prebiotik. Je také generální tajemnicí Rady Evropské společnosti dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN). Od roku 2014 je evropskou šéfredaktorkou časopisu Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition.
© Copyright 2017-2018 Chr. Hansen | Realizacja: Borbis Media
